Desťová víla

nová česká celovečerní romantická pohádka

premiéra kino podzim 2008
televizní premiéra Štědrý den 2009

Režijní explikace

Touto bytostně filmovou pohádkou chci zúročit všechny svoje zkušenosti s dětským žánrem, jež jsem učinil skoro za 15 let. Vedle dobrodružného filmu Dynamit a Černé sklo, jsem také natočil dětský film podle Ivana Klímy Markétin zvěřinec, pak trilogii klasických televizních pohádek. Ve všech případech jsem vedle režiséra musel fungovat i jako neoficiální producent ( v případě Markétina zvěřince tak i oficiálně) a vycházet vstříc producentům, abych jako tvůrce mohl z rozpočtů získat maximum a nestyděl se za výsledek i námahu. Musím říct, že to byla výtečná škola a v současné chvíli jsem v sepětí režisér – producent schopen vytvořit velkou klasickou, výpravnou pohádku bez „pohádkových“ rozpočtů, aniž bych volil viditelný kompromis.

Pohádka je realizačně historický film a s tím mám svoji zkušenost jako producent i režisér. Vytvořil jsem Pramen života a naposledy film a seriál Krev zmizelého. Jsem si tím pádem vědom všech úskalí, rizik a specifik žánru. Vím, že v historickém filmu se může podstatná část rozpočtu rozplynout, aniž zazáří drahé a náročné scény a film může působit za velké peníze velmi komorně. To se stalo v případě i pohádek před nedávnem. Vím, že alfou omegou je dobrý, skutečně kvalitní scénář, který má v sobě potenciál imaginace, soucit a sounáležitost s hlavními hrdiny, humor, velký díl napětí a nosný vypravěčský oblouk. Když má scénář i humor a určitou aktuálnost, pak je tou největší devizou pro tvůrce. Jsme přesvědčeni, že scénář Jana Míky tyto vlastnosti má a dá se na něm budovat filmové vyprávění hlavně pro kina, tedy velké plátno.

Dešťová víla je romantická, avšak klasická pohádka z rodu laskavých pohádek Bořivoje Zemana, kde hraje hlavní roli příběh a herci v dekoracích letní krajiny- lidé a krajina trpí suchem, protože je to trest Živlů, zde vidíme velkou myšlenkovou, dejme tomu ekologickou paralelu - a říše fantazie, kde sídlí Dešťová víla a ostatní živly. Větší část příběhu se tak odehrává v krajině s vesnicí, kterou máme již s výtvarníkem filmu Janem Kadlecem vytipovanou a exteriérová dostavba by pomohla vytvořit popisovanou fantazii. I království Dešťové víly lze významnou měrou vytvořit skladbou reálů (Andršpašské skály, Macocha, Delta Dunaje), filmovou dostavbou a realizací triků v postprodukci. Záměrně zdůrazňuji producentsky „chytré a nápadité“ investování prostředků, kdy peníze jsou „vidět“ a samozřejmý standard, který si divák ani neuvědomuje, je realizován ekonomicky a uměřeně.

Mým cílem jako režiséra a producenta je vytvořit filmovou podívanou, která snese široké plátno i sváteční televizní čas. Scénář Jana Míky je vtipný, humorný, ale nepodbízivý, také jímavý a poskytuje prostor pro imaginaci. To vše jsou ingredience, kdy svébytný žánr může dosáhnout na všechny divácké kategorie a překročit region. Klasické tři úkoly ve světě nadpřirozených živlů dávají prostor pro skutečně vizuální podívanou, která se dá realizovat v reálech ( v propasti Macochy,v jeskyních Mladeč a Javoříčko) , aniž bychom museli najímat ateliéry a zatápět je vodou, letní česká nebo slovenská krajina je také určitě vděčnou dekorací.